Se zámkem na bedrech

Po tři desítky let sledovali lidé z Dlouhé Loučky chátrání tamního zámku kvůli nezájmu jeho vlastníka. Od letoška mají jeho záchranu nepřímo ve svých rukou poté, co ho obec koupila.

Stanislav Kamenský

redaktor MF DNES

DLOUHÁ LOUČKA Přestavět, opravit, či zbourat? A snažit se o opětovné zařazení mezi památky, nebo raději ne? Volba mezi těmito možnostmi už řadu měsíců rozděluje zastupitele i obyvatele Dlouhé Loučky na Olomoucku. Vesnice, v níž žijí sotva dva tisíce lidí, totiž koupila tamní více než čtvrt století chátrající rozsáhlý zámek, o který se soukromý vlastník nestaral, a ten se proto už začal rozpadat. Teď ovšem musí nový majitel rozhodnout, co s ním, a především vymyslet, kde na to vezme peníze.

Zastupitelé Dlouhé Loučky odsouhlasili koupi pozemku se zámkem o rozloze přes pět tisíc metrů čtverečních a další více než tisícovky metrů čtverečních zahrady od zlínské firmy Elitex strojírna za 300 tisíc korun na konci loňského roku, formálně se stal majetkem obce na jaře. Nyní se objevují první konkrétnější plány, co s ním udělat.

„Nechali jsme si zpracovat studii, v níž architekt navrhl opravu celého zámku s obnovou kaple. V zámku by bylo například zázemí pro návštěvníky parku, v několika místnostech muzeum a část prostor by mohla sloužit pro svatby. Ve zbylé části stavby by vznikly sociální byty, respektive spíše byty s pečovatelskou službou,“ popsal starosta Ladislav Koláček.

Hlavní překážkou této varianty by byly peníze, hrubé odhady ceny přestavby se pohybují kolem částky 200 milionů korun.

„Zatím není jasné, kde by se takové peníze daly získat, a to i kdyby se to dělalo na etapy. Obec by na to moc dát nemohla, máme teď různé investice. Řádově se můžeme bavit třeba o deseti milionech, a to ještě postupně, jednorázově by i tato částka byla příliš vysoká,“ nastínil Koláček.

Zastupitelé a obyvatelé jsou nyní rozdělení do tří hlavních táborů. První se líbí projekt přestavby a nového využití zámku, druhá by ho ráda zachovala tak, jak je, a po obnově by zde ráda viděla například společenské a kulturní akce. Třetí je pro nejradikálnější, ale nejlevnější variantu – zbourání. To by totiž stálo podle předběžného odhadu jen kolem tří milionů korun.

O zachování zámku a jeho opravu bojuje mimo jiné spolek Zámecký tým Dlouhá Loučka.

„Plán přestavby třeba na byty je podle nás nereálný a zbourání byť i jen části zámku se nám nezamlouvá. Pokud by se ho nyní podařilo zakonzervovat, tak by mohl přežít ještě řadu let, což by nám dalo prostor ke shánění peněz na samotnou opravu. Jsou tu různé fondy a programy na záchranu památek, a to včetně zahraničních,“ říká spoluzakladatel spolku Milan Nasswettr.

Vrácení na seznam památek může přinést peníze i potíže

S problematikou získávání peněz i využití sídla úzce souvisí i druhá klíčová otázka. Zda se pokusit vrátit zámku status památky, o který přišla v roce 2014 na návrh vlastníka, tedy Elitexu. To by na jednu stranu přineslo určitá omezení kvůli zvýšeným nárokům na obnovu památky, v níž by měli slovo i památkáři, podle zastánců by to ale současně výrazně zvýšilo šance na získání dotací třeba od ministerstva kultury.

„Je ale otázkou, zda by ta žádost uspěla, protože v roce 2017 už o to spolek pro obnovu zámku žádal a ministerstvo to zamítlo,“ podotkl Koláček s tím, že mezi zastupiteli prozatím tento krok neměl dostatečnou podporu.

„Z diskuse ale vyplynulo, že by měla být svolána veřejná debata, což budu navrhovat, aby se vše řádně prodiskutovalo nejen ve vedení obce, ale i s veřejností. Aby se k tomu mohl vyjádřit každý, kdo bude chtít,“ uzavřel starosta.

Původně barokní zámek nechal v letech 1708 až 1709 vystavět na místě někdejší tvrze velmistr řádu německých rytířů Franz Ludwig z Beirheimu. Za napoleonských válek sloužil jako lazaret, ve 30. letech 19. století se dočkal klasicistní přestavby a přibyla zde kaple sv. Alžběty. Během první světové války sloužil opět jako lazaret, na začátku té druhé byl zabaven nacisty a vznikl zde zajatecký tábor. Za komunismu se zámek stal majetkem státu a do poloviny 80. let tu byly sklady obuvi velkoobchodu Svit Gottwaldov.

V roce 1986 částečně vyhořel. Po provizorním zastřešení začal chátrat a nic na tom nezměnil ani porevoluční přechod do soukromých rukou. Stav zámku se postupně zhoršoval a mimo jiné už se zřítila desítky metrů dlouhá část jedné ze zdí.

Zachrání ho? Zchátralý zámek v Dlouhé Loučce už patří obci a ta teď řeší, kde vzít peníze na jeho nákladnou opravu. Foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Jde o část historie kraje, brání nadšenci památku

Čistí areál zámku a první část peněz na jeho záchranu chtějí sehnat třeba sbírkou nebo prodejem triček či cihel ze zřícené zdi. Spolek Zámecký tým Dlouhá Loučka bojuje o památku různými prostředky. „Je to součást historie regionu, a měla by proto být zachována. Když se zbourá, tak o ni navždy přijdeme,“ říká spoluzakladatel spolku Milan Nasswettr.

Jak by se podle vás dal zámek zachránit?

Naším cílem je v první řadě dosáhnout zakonzervování, což by umožnilo ho pak postupně opravovat. To znamená vyklidit trosky na nádvoří i zevnitř, aby se odlehčilo klenbám. Dále je potřeba zámek opět zastřešit, když ne hned celý, tak aspoň nosné zdi, aby se zastavilo jejich poškozování.

Kolik by to zhruba stálo?

Projekt oprav několik desítek až stovek tisíc korun, odhad nejlevnější varianty zastřešení je kolem deseti až dvanácti milionů.

Na samotné opravy by ovšem byly potřeba minimálně desítky milionů, které obec nemá.

Jednali jsme na ministerstvu kultury, kde nám řekli, že možnost získat nějaké peníze tu je. Podmínkou je ovšem opětovné zařazení zámku mezi památky.

Zatím se ale záchrana zámku zdá být těžko představitelná.

Chtěli bychom, aby z toho byl společný cíl, který spojí celou obec. Cesta k opravě nakonec může být cílem. A když se to podaří, tak si toho pak všichni budou opravdu vážit. Někteří tvrdí, že je to naivní myšlenka, ale nás prostě nadchla.

Pokud by se podařilo zámek opravit, jak si představujete jeho následné využití?

Měl by žít a sloužit hlavně k turistice a kultuře, čímž by na sebe aspoň zčásti i vydělával. V jednom křídle může být penzion s restaurací, zazněl i nápad na pivovar, teď jsou minipivovary v oblibě. Dále by tam mohly být i přednáškové a školicí prostory nebo zázemí pro cykloturistiku. Další část pak by byla historická, třeba s muzeem o zámku, který má bohatou historii, a k tomu prohlídka kaple. A nebráníme se ani tomu, aby v jednom křídle vzniklo třeba pár bytů. (stk)